Hantec Soutěže

VAŘÍME S HANTECEM

podle první hantecové kuchařky

50 CHUTÍ HANTECU

To, že hantec způsobuje dobrou náladu, už asi všichni víme. Píše se o tom také v knize 50 odstínů hantecu. V padesáti rozhovorech s celebritami, které se nějakým způsobem „dotkly“ hantecu, se v ní dočtete často i dost pikantní historky legendárních brněnských postav. Naprosto revolučním počinem je siamské dvojče publikace – hantecová kuchařka 50 chutí hantecu. A právě z této části dvojknihy vám v roce 2018 NEW express přináší vybrané recepty.

Pokud se vám vaření s hantecem líbí, doporučujeme vám koupi knihy 50 odstínů hantecu / 50 chutí hantecu, kterou koncem roku 2017 vydalo nakladatelství JOTA. Seženete ji ve všech dobrých knihkupectvích. Doporučená cena je 298 Kč. Autorem knihy je Honza Žanek Hlaváček – král brněnského hantecu. Grafické zpracování publikace, jakož i ilustrace a desítky nekonvenčních koláží jsou dílem hudebníka Libora Machaty. Dvojkniha zaručeně zaujme nejenom milovníky hantecu a dobrého jídla, ale i všechny čtenáře se smyslem pro humor.


Erteplák Žanka Kámoša Komenskýho

Žanek Kámoš Komenské nebyl žádné „měkké Saša”[nesmělý chlapík]. Byl třikrát gólové [ženatý], páč mu zagrébovaly do sna [zemřely] dvě stařky a dycky sháněl další koc, která by mu aufpasovala kindoše z předchozího válu [opatrovala děti zpředchozího vztahu]. V době, kdy lajfčil sólobugy [byl svobodný], chálovalo se jen dvakrát denně. Když se chcel rozšópnót, ubóchl si třeba ertepláča [bramborák] neboli krumplplacku. Ale pozor, kalósci, krumple byly tehdá v Evropě těžké novodur [novinka] a vybraná zobka! Já si ho dělávám občas taky, ale navíc, páč nésu kytkožrót [vegetarián], si do něho vrazím čoklbuřt [točený salám].

Z čeho to ufachčíme:
kilo erteplí [brambor]
asi dvacet čísel čoklbuřta [točeného salámu]
10 bagrů hladkýho móčmena [mouky]
5 stróžků knóbla [česneku]
pepřenka, marjána [majoránka], asalcna [sůl]
vajco, sádlo

Jak to ubóchneme:
Erteple, nebo chcete-li krumple, voloupeme, pak mázneme do robota a uvaříme těžkó stróhačku. Do teho rozšmelcujeme stróžky knóbla, rozklepneme vajco, klíďo i dvě, fukneme tam teho móčmena, marjánu, pepřenku a cvičně dvě hrstě salcny. A nakrájíme si tam asi dvacet čísel čoklbuřta. Prostě bajvoko, třeba podle vaší hůlky [přirození]. V Africe doporučuju dávku snížit na polovinu.

Mázneme to na šporhelt a na pánvi vymaštěný sádliskem ubóchneme první valčík. Dáme vochutnat stařce, šklebákům [dětem] a třeba i švigrmutře [tchyni], teda pokud nemá vystavenó červenó kartu [nezlobila], nebo už netlačí mraky [zemřela]. Podle teho, co hókne koncílium, přitlačíme na nějakó přísadu, nejčastěji na salcnu. Dávka z kila krumplí je tak pro dva, dyž je familka veliká, dávku třeba ztrojnásobíme, když vaříte sólobugy [jste sám], budete mít i na zétra.


Fogařova mlata

Tuhle chálku jsem si dával v Rozdrojkách u Brniska na tym stejným tymplu [místě], co je dneska hotel Atlantis. Pokaždý, když jsem ju dotlačil, tak jsem poslal do kuchyně vzkaz, že to málo pálilo. Kuchařský furt přitvrzovali, ale mně to bylo dycky málo. Jednó, když mi to pikolík dával na ponk, zgómnul jsem, jak se ve futrech kuchyně mihla kuchařská micna [čepice]. Tak jsem zpozorněl, a taky jo! Jen jsem se nad talíř nahnul, hned mi hrkly slzy do auglí [očí], takové to byl vitriol. Ale statečně jsem to zbagroval. Lilo ze mně jak z maratónskýho běžca, kotel těžce propálené. Něco takovýho by nikde nemohli vůbec nikomu podat. To prostě vůbec nebylo k jídlu. Představte si feferonky s chilli papričkami, zalitý koncentrovanou kyselinou sírovou. Když jsem to dotlačil do štrycle [dojedl], tak jsem zašel do kuchyně a hókl nadšeně kuchařskýmu: „Tak vidíš, kemo. Dyž se chce, fšecko de. Dneska už to bylo skoro dobrý.“ Málem to s ním šlehlo.

Z čeho to ufachčíme:
30 deka vepřové kýty
cvíbl [cibule], deci ostrého kečupu, dvě sterilované okurky
tři sterilované kapie, hrst feferonek
salcna [sůl], mletá pepřenka, chilli koření
olej, máslo, dvě lžičky hladkýho móčmena [mouky]

Jak to ubóchneme:
Flajšnu [maso] nakrájíme na nudličky, cvíbl na kolečka. Ze startu na oleju opečeme flajšnu a až je orestovaná, přihodíme k temu cvíbl. Až cibula zesklovatí, přidáme na kousky nakrájený okurky, kapie, feferonky, zalejeme kečupem a necháme dusit. Asi tak dvacet minut až půl hoďky. Mezi tem podléváme horkó vasrůfkó. Fčil přinde flignbóda [trik]. Ke konci do teho mázneme v rozpuštěným másle rozmíchaný dva bagry móčmena. Jednak to chálku zahustí a druhak to lapne jemnější šmrnc. Osalcníme, opepřenkujeme, dorazíme chilli kořením a necháme pět minut dojít. Bagruje se to normoš s brzdó [chlebem], já k temu mám rači réžu. A hodně škopků na chlazení čuně.


Salát s grilovaným kuřiskem

O mně se ví, že tak nějak vůbec nemusím zeleninu. Ale jsou výjimky. Mezi ně patří i tenhle betelné [skvělý] salát, kde hraje hlavní úlohu fógl ze solárka [grilované kuře].

Před mnoha lety jsem hrál při otvírání hotelu Austerlitz ve štatlu [na Starém Brně]. Součástí rautu byl i velice dobrej salát s kouskama fógla ze solárka. Chtěl jsem po kamarádovi, majiteli hotelu, recept, ale prej je to tajemství. Nakonec to spravil panák vizóra [whisky] kuchařovi a koneckonců, když je to víc jak dvacet jařin, tak by to mohlo bejt už dneska promlčený.

Z čeho to ufachčíme:
¼ fógla ze solárka, nélíp bresty [prsa]
vokurka hadovka
pixla vakuovaný kukuřice
čerstvá kapija
alpská bylinková salcna [bylinková sůl]
ocet
olivové olej, může být ijiné
móčmenové cukr [moučkový cukr]
sladké paprikáš (pálivé paprikáš, chilli)

 Jak to ubóchneme:
Do mísy nastróháme hadovku, nasypeme kukuřicu, nasekáme kapiju, hodíme tam bylinkovó salcnu a nasypeme sladké paprikáš. Flajšnu [maso] ze čtvrtky fógla [kuřete] ze solárka nařežeme na co nédrobnější štykle [kousky] a mázneme to k temu. Fčil si ubóchneme klasickó zálivku z vocta a móčmenovýho cukru. Já i do ní lehce přidám bylinkovó salcnu a hlavně tam ve finálce pošlu žlicu [lžíci] nebo dvě oleja, značka ideál olivovýho – supermogul by nebyl moc velká hitparáda.

Fšecko to promíchám, podle chuti dosladím nebo do­ky­se­lím a pro familku je to hotofson.

Pak si pro sebe oddělám svoju část a nastópí pálivé pa­pri­káš nebo chilli a připravím si hasičák.


BONUS – Král brněnského hantecu Honza Žanek Hlaváček na aktuální téma – tentokrát DEN DĚTÍ

Den svišťů aneb Kindošské radovanec háže startovačku

(Z mé knihy Trapasy v hantecu)

Onehdá sem gómal, že můj kindoš stepoval kolem ajskysny a všech šraňků na kéru nervózní, jak politici před volbama.

„To máš takové módr?“ hlásím, „vždyť na chálku teho bylo jak pro bateriju vojclů.“

 ,,To ne, ale zkóším vymáknót, kde máš zašitó ňákó válku na moju mlsnó kelcnu, když zétra mám ten svátek…“

Hodím čučku na kalendr, gómu, šropál asi dostal úpal vod zoncny.

,,Ty seš Laura, pakýne, že vo tem nic negómu?“

„To ne, ale zétra pohrne Den svišťů,“ hlásí šropál do placu.

No fakt. Je to tady. Naši vodlitci házijó těžké radovanec, tlačijó do gumovky mraky čokolád, kokyn a jiný špica chálky. Majó veget i v bódě, páč leda totální Herodes by jim vysadil nějakó testovací válku nebo vosobní dotazník. Na to ještě hřešijó hofírci a kocny i na středních bódách. Házijó fligny, že só jako ještě šropáli. Vyvalujó na kantorskýho smutně baterky jak vo funusu tak dlóho, dokud  rasken nezahaltuje testovačku.

Trocha se mi po tem Kindošským radovancu stéská. Ale fčil gómu, že ho můžu držet furt. Vždyť stařka na mě koždó chvílu na kéru hučí, že mám rozum jak krpaté šropál!!!


Slovíčka pro ty, co až tak negómó:

Den svišťů, Kindošské radovanec – den dětí
ajskysna – lednička
šraňk – skříň
módr – hlad
chálka – jídlo
kelca, réče, radlice – zuby
zoncna, pecen, Oskar – slunce
negómat – nevědět
tlačit do gumovky – jíst
baterky, augle, angoráky – oči
kér – byt, dům
stařka – žena
krpaté šropál – malé dítě


SOUTĚŽ O KNIHU

Knihu 50 odstínů hantecu / 50 chutí hantecu můžete získat zcela zdarma v naší soutěži. Stačí poslat odpověď na soutěžní otázku do 20. června 2018 na e-mail: soutez@newexpress.cz a do předmětu e-mailu napsat heslo HANTEC. Pokud termín nestihnete, nevadí, soutěž o knihu najdete i v dalších vydáních NEW expressu.

Soutěžní otázka: Jaký je překlad hantecového výrazu „mergle“?

Správná odpověď z minulého čísla: erteplák/ertepláč znamená „bramborák/bramborová placka“. Knihu získal Pavel Formánek.