Zprávy

Umění brněnských divadelníků vyvolalo úžas ve Švýcarsku

Celkový pohled na scénu, kterou z Brna, kde byla vyrobena, do Švýcarska převezly tři kamiony.

Zaplněné hlediště pro 1800 lidí vzdychlo obdivným úžasem. To se stávalo vždy, když se scéna především ledového zámku v inscenaci Kráska a zvíře jako zázrakem rozzářila či zatřpytila mnoha odstíny barev od temně nachové přes modrou, zelenou, až ke stříbrné, či zlaté. Diváci ve švýcarském Walenstadtu, kde se vždy o prázdninách koná divadelní představení na monumentální venkovní scéně u jezera, tak už před koncem představení děkovali tvůrcům pohádkové podívané. Letos se o ni velkým dílem zasloužil ve světě vyhledávaný scénograf z Brna Petr Hloušek. A i když je z různých představení od Islan­du až po New York už zvyklý na ledacos, tentokrát to i pro něj byla v mnoha směrech ojedinělá práce.

„Na tak velké scéně, která navíc musí hrát spolu s okolní přírodou, jsem ještě nepracoval. Scéna, která představuje na jedné straně stylizovanou vesnici a na straně druhé křehký zámek s věží a mezi tím je mohutný strom, který tyto dva světy rozděluje, má na šířku 32 metrů, přičemž se přímo hraje zhruba na 30 metrů široké ploše, hloubka scény je celkem 20 metrů, strom dosahuje výšky jedenácti metrů a věž zámku má metrů čtrnáct. S kolegou Jaroslavem Milfajtem z Městského divadla Brno jsme především chtěli dosáhnout souhry s přírodou, která scénu i hlediště obklopuje. Chtít přírodu přechytračit se prostě nevyplácí,“ popsal Hloušek.

Lomené oblouky zámku, u kterých mimochodem není ani jeden úhel stejný, jsou vyrobeny z několika desítek hliníkových profilů, které zásluhou moderní techniky a především světelného režiséra představení Davida Kachlíře, září při různých situacích různými barevnými efekty a vyvolávají u diváků úžas. Vznik scény však doprovázely i jiné zvláštnosti. „Vzdušnost dekorací má i ryze praktický význam. Zdejší klima pod vysokými horami má sice středomořský charakter, ale čas od času se zde vytvoří silné vichřice, dosahující i sto kilometrů v hodině. „I proto je scéna ukotvena lany a speciálními hřeby až do hloubky čtyř metrů,“ doplnil scénograf.

Kostýmní výtvarnice Andrea Kučerová má spolu se scénografem Petrem Hlouškem značnou zásluhu na úspěchu pohádkové podívané.

Na úspěchu představení, ve kterém pohádkový příběh na jevišti ztvárňuje mezinárodní tým herců, mají z českého tvůrčího týmu zásluhy i další tvůrci: Kostymérka Andrea Kučerová, která mimochodem pod kostýmy herců obléká při hrozbě změny počasí i vodě odolné neopreny. S ní spolupracující brněnské garderobiérky a krejčové, Jaroslav Buben, který umělecké vize scénografů převádí do reality jeviště či Tomáš Küf­haber, který se postaral o hudební aranžmá orchestru, koproducent Zdeněk Helbich a režisér představení Stanislav Moša.

Text a foto Marek Lukáš