Podzemí

Podzemí: Průzkum jeskyně Pekárna termokamerou

Jeskyně Pekárna patří mezi nejpozoruhodnější jeskyně jižní části Moravského krasu. Svůj název si vysloužila široce klenutým vstupním portálem, který připomíná otvor pece na pečení bochníků chleba, ovšem o šířce přes 19 m a výškou 5 m. Dále se klenba stropu snižuje na 3 m, potom na 2 m a tuto proměnlivou výšku si jeskyně drží až do zadní části, ukončené mohutným závalem sutě ve vzdálenosti okolo 60 m od vchodu jeskyně. V pravé části se lze ještě proplazit Prixovou průzkumnou chodbou do vzdálenosti 64 m od vchodu. Jejím prokopáním byla snaha v roce 1947 obejít zadní zával Pekárny a dostat se do dalšího, tehdy předpokládaného pokračování jeskyně. To se však nepodařilo. Mohla by pomoci odhalit možné pokračování termokamera?

Termokameru jsem jako její vlastník vzal v únoru 2018 do Pekárny a Prixovou plazivkou postupně prolézal. Sledoval jsem, jestli se nějak projeví očekávané teplotní rozdíly v případě, že by náhodou nějakou skulinou táhnul teplejší nebo chladnější vzduch z neznámých pokračujících prostor. Využil jsem mrazivého počasí, aby se mohly vzhledem k vyvýšené poloze jeskyně případně uvnitř projevit teplejší výdechy z hlouběji ložených partií. Displej termokamery však ukazoval prakticky stejnou teplotu na stěnách, stropě i dnu prokopané plazivky až do zadní části.

Z úzké Prixovy chodby jsem se vysoukal a prohlédl levou část závalu, kde se kolegové speleologové rovněž snažili dříve proniknout. Opět nebylo možné podle barev a teplotních hladin zobrazovaných na termokameře spatřit větší tepelný rozdíl. Ani v komíně, vyplněném závalem, ani v okolních stěnách sutí a hlíny, ani směrem k východu se neprojevila žádná nadějná anomálie.

Zajímavější projev nás však čekal na protější – pravé straně, přibližně v polovině délky hlavní chodby Pekárny. Oproti venkovní teplotě v rozmezí 0–1 °C zde termokamera zjistila chladnější podlahu, konkrétně u skalního výklenku teplota klenby stropu 1,8 °C, a ještě hlouběji do jeskyně: strop 1,4 °C a podlaha – 2,8 °C v místě sedimentové sutě zadního ponoru. Jak si vysvětlit tento projev?

Speleologové se vždy v zimních mrazivých měsících rozhlížejí především po „mastných flecích“, tedy místech, kde by „foukal“ teplejší vzduch z neznámých jeskynních prostor ven na povrch. Takové chování se pak předpokládalo téměř automaticky i uvnitř hlavní chodby Pekárny. Termokamera však potvrdila efekt opačný: Jenom ve třetí čtvrtině délky chodby Pekárny je na pravé straně od vchodu podlaha chladnější přibližně o celé 3 °C. Tedy chladnější, než byla aktuální teplota vzduchu venku. Mohlo by to znamenat, že v popisovaném místě dochází k jakémusi nasávání vzduchu do neznámých spodních partií Pekárny, neboť studený vzduch podle fyzikálních pravidel klesá dolů.

O skutečném významu tohoto zjištění můžeme zatím pouze spekulovat. Vzhledem tomu, že u chladnějšího místa podlahy v celkové šířce cca 7 m se nachází zbytky – sedimenty původních ponorů, situace nahrává tomu, že se neznámé prostory projevují vtahem vzduchu – nasáváním chladného vzduchu. Tuto myšlenku zastává i RNDr. L. Slezák, bývalý ředitel Správy Moravského krasu, znalý geologie i chování dutin a jeskynních prostor ve smyslu cirkulací a výměn vzduchu ve vztahu k ročnímu období. Dotčeným místem probíhá výrazná tektonická porucha, aktivně se projevuje také několika senzibilům včetně mne, reakcemi na virgule. Zadní část (zanesený ponor) později modeloval zde protékající Hostěnický potok. A jeho vody musely někam téci dále – ne současnou hlavní chodbou jeskyně Pekárny, ale stejným, tedy přibližně kolmým směrem na onu chodbu. Snad nám více napoví další pozorování termokamerou a nejlépe budoucí odkryv popisovaného úseku chladnější podlahy.

Více o našich průzkumech podzemí na www.starechodby.cz

Text a foto Kamil Pokorný

navigate_before
navigate_next