Jeskyně Švédův stůl patří mezi skupinu několika jeskyní ve vápencovém území Moravského krasu. Vešla do odborného povědomí hlavně svými archeologickými nálezy. A do známosti různých trempů a výletníků tím, že svým skalním stropem nabízí úkryt před nepříjemným počasím a deštěm. Jakou vývojovou historií si jeskyně prošla a jak a čím byla vymodelována?
Geologický vývoj na konci třetihor a počátku čtvrtohor je v dnešním terénu jeskyně obtížněji čitelný, a tak se zájem speleologů vždy více ubíral k vedlejší navazující jeskyni Málčině. Horní část údolí Říčky představuje dnes zbytek starého okrajového údolí. Dříve patrně bohatý tok s přítokem od Březiny přes Ochoz k Hádku překonal vrstvu karbonských břidlic, pískovců a drob, a zařízl se do vápenců. Vody tak dlouhodobě vytvářely podzemní systémy. Celý podzemní systém byl dlouhé tisíce let zanášen materiály, které voda přinášela. Říčka tak postupně zlikvidovala údolní „uzávěru“ včetně části původně většího jeskynního systému. Zbývající torza byla následně podrobena dalším destrukcím v období klimatických změn v pleistocénu.
Jedním zbytkovým fragmentem staré uzávěrové stěny je paleoponorová jeskyně Švédův stůl. Později jeskyni ovlivňoval i Ochozský potok, který ji při svém zahlubování využil. Původní ponor Švédova stolu bychom museli hledat hluboko v úpatí stráně, pod portálem jeskyně. Podle hloubky hladin dnešních podzemních vod by šlo jistě o desítky metrů.
Abychom se něco dozvěděli o konfiguraci portálu, museli bychom odklidit kužel svahových sutí až pod úroveň údolní nivy dnešního údolí. Možná, že by k tomu mohla přispět i hloubková sondáž v předportálí, či vstupní části jeskyně samé. Při archeologických pracích, prováděných v jeskyni Švédův stůl, byl zjištěn skalní stupeň, od něhož pak již nebylo směrem ke vstupnímu portálu dosaženo skalní podloží. Ověřovací sonda by musela být hluboká 6–10 metrů.
Z dosavadních výkopových prací, které byly v jeskyni prováděny, není patrno, že by byly zastiženy fluviální materiály. Zadní část jeskyně, prolomená stropem do terénního hřbetu, je nejspíše výsledkem činnosti vod Ochozského potoka při zahlubování Ochozského žlíbku. Portál Švédova stolu byl v té době od dnešního předsunut nejméně o 10 metrů. Prouděním Ochozského potoka bylo podle odhadů jeskyňářů i jiných odborníků skalní podloží ohlazováno a ztenčováno, až se následně propadlo. Vody pak vnikaly komínem do jeskyně a zasedimentovávaly její původně jistě větší prostory, čímž dost možná skryly další pokračování skalních dutin do neznámých prostor, které velmi dávno a dlouho modelovala voda. Bez náročného vykýblování všech sedimentů se to spolehlivě nedozvíme.
Nad dnešním portálem jeskyně zůstalo vyhlazené torzo pravděpodobného původního řečiště jako jeho dávné dno. V průběhu dalšího zahlubování údolí Říčky vznikla místní erozní báze pro Ochozský potok (naproti Kamennému žlíbku), jehož vody již do úrovně Švédova stolu nedosáhly. Tolik dosavadní teorie a zbývá už jenom přes řadu složitých povolení získat souhlas k provedení rozsáhlejší sondáže, která napoví o jeskyni Švédův stůl a bezprostředním okolí mnohem více. Pokud byste se chtěli aktivně připojit s potřebnou mírou osobního nadšení na kýblování sedimentů z této, nebo jiných jeskyní a napomoci odhalení neznámých prostor, hlaste se nám. Dobrých tipů na zajímavé odkryvy máme dosti, ale aktivních rukou je zoufale málo.
Více informací o různém podzemí také na webu www.agartha.cz
Text a foto Kamil Pokorný