Hudba Lifestyle

BIGBÍT ZE SLAVKOVA THE WRY FACES – BIGBÍTOVÁ PŘEHLÍDKA V BUČOVICÍCH A ČEŠTÍ HIPPIES NA KOZÍM HRÁDKU 8. díl

Informace o samotném průběhu koncertu se oproti popisu ve stati o bigbítové skupině Mickey Mouse trochu rozchází. Na večerní produkci pro veřejnost v Kulturním domě se nejdříve představil bigbít The Peoples z tamní vojenské posádky, jako druhý vystoupil bigbít, asi ze Ždánic. Oba soubory kvalitou nezklamaly. Po nich přišli na řadu Slavkováci. Představili se především tvrdou rhythm and bluesovou muzikou. Na začátku za tmy zazněly bicí, ke kterým spolu s rozsvěcováním reflektorů přicházeli a přidávali se postupně všichni zbylí členové. Při poslední skladbě, vyběhl zpoza závěsu zpěvák Rotrekl a modelem samopalu, spustil do obecenstva, za sršení jisker proud rachotících dávek. Obecenstvo řvalo nadšením. Dnes by se asi po neblahých tragických zkušenostech z incidentů na veřejnosti, provázejících za použití střelných zbraní, chovalo přinejmenším umírněněji. A také hudebníci by asi použili jiný druh překvapení.

Večer pokračoval vystoupením bigbítu Mickey Mouse z Křenovic, jejichž členem, byl Jiří „Dratwa“ Valter (*1952), příští hudební spolupracovník The Wry Faces. Přehlídku uzavřeli místní Saturni. Členům The Wry Faces bylo sděleno, že jsou ze soutěže vyřazeni.

Na jaře, byl ze Slavkova do Vyškova, vypraven autobus s rekruty k odvodové komisi. Šemora, Florián a Sigmund byli uznáni neschopnými, nebo odročeni. Kořínek byl odveden. V ten stejný den, se ve Vyškově odehrál koncert The Wry Faces. To se muselo odvedenci špatně hrát.

V roce 1968, se hudebníci zbavili mizerných pěti (nebo, že by patnácti?) wattových zesilovačů. Díky amatérskému konstruktéru kytaristovi Emanu Floriánovi mohli začít využívat zvukovou aparaturu, na tehdejší dobu o solidním výkonu dvě stě wattů. Bohužel, pro nedokonalé chlazení, často „odcházely“ výkonné tranzistory. Proto téměř veškeré vydělané finanční prostředky „spolkly“ investice do náhradních dílů.

Členové The Wry Faces, si také pořídili nové výkonnější reprobedny, přestože byly osazené českými výrobky značky Tesla.

Na začátku následných letních prázdnin roku 1968, donesl Kořínek ostatním členům bigbítu informaci, že se bude u města Tábor konat setkání mládeže vyznávající styl hippies z celého tehdejšího Československa. A že jich má být na deset tisíc. Členové bigbítu The Wry Faces se rozhodli, že se zúčastní jako jeden muž. Už se notně stmívalo, když vystoupili z vlaku v cílové stanici. Nic nenasvědčovalo tomu, že se někde koná masové setkání. Na dotaz je kolemjdoucí poslali přibližným směrem. Není se co divit, že ve tmě zabloudili a tak se rozhodli přespat v místě, kam došli. Ráno je překvapila skutečnost, že nocovali na sportovním svazarmovském letišti. Členové této organizace je nasměrovali na Kozí hrádek. Při příchodu nejprve spatřili starý autobus, hojně pomalovaný barevnými květy a mezinárodními znaky míru. Mládež pohybující se v jeho blízkosti měla květiny na oblečení i ve vlasech a mezi sebou se nazývala sestrami a bratry. Zdaleka jich ale nebylo deset tisíc. Jejich mluvčím byl Martin Beneš z jedné z komunit, která sídlila na statku někde v Jižních Čechách. Tehdy snad mělo Československé hippies hnutí zastoupení i v Národním shromáždění. Když Slavkováci zjistili, že v autobuse je plná pivní bečka, konstatovali, že jsou v té správné rodině. Večer táborové scénky, hry, tance a zpěvy. Nejvíce je nadchlo pozvání děvčat ke společnému spánku v širokých spacácích. Druhý den bylo na náměstí v Táboře u kašny srocení mládeže. V podvečer se na improvizovaném přírodním jevišti na Kozím hrádku uskutečnil koncert Marty Kubišové (*1942), Václava Neckáře (*1943) a Waldemara Matušky (*1932 – 2009). Obdobných srazů bylo v tom čase v naší republice povíce. Jeden se údajně uskutečnil v okolí Gottwaldova, dnešního Zlína.

Milan Rotrekl (s replikou samopalu), Miroslav Šemora, Emanuel Florian a Jiří Kořínek na Vystoupení bigbítové skupiny The Wry Faces v Bučovickém kulturním domě v březnu 1968   Foto archiv

 

 

 

Czechoslovakia Hippies Club Soul, během May Day Parade v roce 1968   Foto Josef Koudelka