Hudba

BIGBÍT ZE SLAVKOVA THE WRY FACES (4. díl)

Zleva: Karel Sigmund a Miroslav Šemora. Členové bigbítové skupiny The Wry Faces ze Slavkova v první polovině roku 1967Foto archiv

KONEC THE JOKER A ZAČÁTEK WRY FACES

Vzápětí oznámil svůj odchod i Petr Knotek s tím, že se bude nadále věnovat pouze svému velkému koníčku, fotografování. Zastoupil jej Kořínek, který si již delší dobu přál být bubeníkem. S vehemencí ve hře lámal jednu paličku za druhou. Protože by jej to přišlo pěkně draho, zařídil si samovýrobu. Později zajistil levný přísun profesionálních. Také při jeho herním pojetí, vzala nejedna blána bubnu za své. Šemora tedy s Kořínkem zašel za starým řezníkem panem Krpkou a ten jednotlivé komponenty bicí soupravy potáhl vyčiněnou kozí kůží. Kozinka na bubnech dobře zněla a Kořínek do nich mohl „řezat“, jak chtěl.

Doprovodné kytary se ve skupině ujal Sigmundův kamarád a zároveň bývalý spolužák ze „základky“ Emanuel Florian (*1950). Mimo beglajtu, také hezky zpíval. Sigmund s Floriánem, byli na vstup do bigbítové skupiny velmi dobře připraveni. Kamarádili spolu už na základní škole, kde po vyučování trénovali na „španělky“ v kabinetě, nebo dokonce vzali za vděk prostorou ve sprchách. Středem jejich zájmu byly skladby britských The Beatles, amerických The Byrds, již zmíněných bratislavských The Beatmen, pražských Olympic a dalších. Později pokračovali v nácvicích na elektrické kytary. Pro své hudební snahy nenašli pochopení u vedení školy. Sigmund z důvodu narušování odpolední výuky v pololetí devátého ročníku obdržel ředitelskou důtku. To nadšené mladé hudebníky neodradilo a jejich první veřejné vystoupení, i se spolužákem Vladimírem Tomečkem (*1951), se uskutečnilo právě na jejich „základce“ v rámci vánoční besídky. Před žáky a učiteli školy interpretovali, mimo jiné, i zmíněné písně The Beatles.

Zleva: Emanuel Florian, Karel Sigmund, Milan Rotrekl, Jiří Kořínek a Miroslav Šemora. Bigbítová skupina The Wry Faces ze Slavkova v tamním kulturním domě v roce 1968 Foto archiv

Po úspěšném představení začali zkoušet společně se „sedmákem“ Milanem Rotreklem (*1952). Už v té době docela obstojně zpíval rokenrol Long Tall Sally, známý z přednesu The Beatles.

S příchodem nových členů v roce 1967 došlo k podstatným změnám v sestavě hudebního repertoáru. Ten se zcela změnil a spolu s ním i celkové vyznění skupiny, která začala více inklinovat k rhythm and blues. Kapela upustila od jednodušších vlastních skladeb a snažila se o interpretaci písní ze západního zahraničí. Tím se zároveň učila novým hudebním postupům a celkově se zdokonalovala.

Sigmund s Floriánem navrhli nový název hudebního společenství The Wry Faces (Křivé tváře). Nechali se inspirovat svým vzorem, britskou skupinou Small Faces.

Členové slavkovské rockové skupiny postupně vyměnili dělané i ty nevhodné nástroje za nové. Sigmund a Florián si pořídili každý novou kytaru Jolana Star. A Šemora začal konečně hrát na plnohodnotnou baskytaru. Kompletní bicí soupravu českého výrobce Amati v zelené perleti zakoupila pro Kořínka v roce 1968 Osvětová beseda ve Slavkově, což byl zároveň zřizovatel kapely.

Jiří Donné