Aktuality, Zprávy

Kousek vesmírného nekonečna je k vidění v technickém muzeu

Mezi prvními exponáty, které dorazily do kanceláře ředitele muzea Ivo Štěpánka byla cenná „měsíční“ česká vlajka a „vesmírný“ krteček.

Technické muzeum Brno připravilo pro návštěvníky z několika pohledů unikátní výstavu, která je k vidění od sedmého března. Její příprava byla motivována 40. výročím letu do vesmíru prvního československého kosmonauta Vladimíra Remka. Ten byl prvním člověkem na planetě, který se do nekonečna vesmíru mohl podívat jako občan, jenž nepocházel z žádné kosmické velmoci. Stalo se to 2. března roku 1978. Do té doby se na orbit dostali pouze Sověti nebo Američané.

Na oběžnou dráhu planety Země Remka a jeho souputníka Alexeje Gubareva vynesla raketa Sojuz 28. Mířili k vesmírné orbitální stanici Saljut 6. Ve vesmíru prožili 7 dní, 22 hodin, 17 minut. Jednalo se o první mezinárodní posádku v historii kosmických letů. V rámci programu Interkosmos se 3. března před 40 léty spojila jejich loď s kosmickou orbitální stanicí Saljut 6.

To, že se výstava koná právě v Brně, není vůbec náhoda. Vladimír Remek totiž už jako školák horlivě navštěvoval astronomický kroužek hvězdárny na Kraví hoře. Dodnes udržuje s touto institucí velmi přátelské vztahy a podle ředitele hvězdárny Jiřího Duška, který u příležitosti letu jediného českého kosmonauta uspořádal na hvězdárně Rojení kosmonautů, tedy setkání desítky bývalých i současných vesmírných letců, kteří přijeli s Remkem výročí do Brna oslavit.

„Nejde jen o vzpomínkovou akci. Taková setkání slouží i k jednání o dalších možnostech zapojení firem či výzkumů do kosmických programů, přičemž Brno v tomto ohledu sehrává velmi významnou úlohu, “ vysvětlil ředitel Dušek.

„Výstava návštěvníkům přibližuje nejen oba kosmonauty, ale ukáže i zajímavosti, které doprovázely tento let. Remkovo oblečení z výcviku a další části výstroje, původní obaly potravin, kterými se kosmonauti ve vesmíru živili, fotografie ze soukromého archivu Vladimíra Remka, či malé drobnosti, které kosmonauty na jejich cestě doprovázely. Zároveň výstava ukazuje kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967­­—1990 s názvem Interkosmos,“ přiblížil podrobnosti z výstavy ředitel technického muzea Ivo Štěpánek.

Kromě zmíněných exponátů je na výstavě k vidění také československá vlajka, kterou na povrch Měsíce v roce 1972 symbolicky, z úcty ke svým českým a slovenským předkům, položil velitel kosmické lodi Apollo 17 kapitán Eugene Cernan – muž, po kterém zatím nikdo na povrch Měsíce nestanul. V roce 1974 Cernan přivezl tento státní symbol do tehdejší Československé federativní republiky. Oficiálního převzetí od amerického astronauta se ale
z politických důvodů každý bál. Vlajka byla uložena díky tehdejšímu řediteli Astronomického ústavu ČSAV v podzemí největšího dalekohledu u nás. Po roce 1989 byla vlajka přenesena a vystavena na pilíři dalekohledu. (Pro návštěvníky ondřejovské hvězdárny Astronomického ústavu Akademie věd ČR je k vidění u dalekohledu při prohlídkách pro veřejnost vždy od května do září.)

Další zajímavostí na výstavě Vladimír Remek – cesta ke hvězdám je „Krtek astronaut“, kterého v roce 2011 vzal raketoplánem Endeavour (STS 134) americký astronaut Andrew Feustel na Mezinárodní kosmickou stanici. Vzdělávací projekt pro děti a mládež Do kosmu s Krtkem běží dodnes. Zatímco E. Cernan měl po otci slovenský a po matce český původ, souvislost A. Feustela s Českou republikou najdeme u manželky Indiry, která má indického tatínka a moravskou maminku původem ze Znojma (žila také v Brně, kde se s budoucím manželem poznali). Proto se Krtek v roce 2011 dostal do tzv. osobního balíčku astronauta.

Text a foto Marek Lukáš