Aktuality, Zprávy

Brněnskému Titaniku tleskalo v Německu publikum vestoje

Napřed slzy dojetí při vrcholných dramatických scénách a pak bouřlivé ovace a aplaus vestoje – tak vypadalo premiérové představení muzikálu Titanic v provedení Městského divadla Brno, jehož herci tento kus nastudovali v němčině a připravili pro diváky ve městě Ingolstadt. Tamní publikum je díky vysoké životní úrovni, zajištěné místní automobilkou Audi, dost náročné a vybíravé. I proto je potěšující, že městské divadlo si tam zvou už deset let a v předplatném lístky na „Brno“ obvykle velmi rychle zmizí.

Tentokrát však mělo představení přece jen velmi neobvyklou a smutnou předehru. Zkouškám před německou premiérou muzikálu pod režijní taktovkou Stanislava Moši předcházela minuta ticha za zemřelého kamaráda a kolegu Jakuba Zedníčka. Monumentální představení s téměř padesátkou účinkujících a živým psem, ve kterém měl mít Zedníček v Ingolstadtu stepařské i taneční sólo, už viděli mimo ČR diváci i na Slovensku, či ve Švýcarsku.

„Je to už deset let, co náš soubor v Ingolstadtu vystupuje. Jde vždy o inscenaci na objednávku zdejší produkce, která si vybírá z našeho brněnského repertoáru. Tentokrát to byl Titanic, který byl bohužel předznamenán tragédií, která patří k těm ranám osudu, které nejsme schopni předvídat ani ovlivnit,“ uvedl ředitel brněnského divadla a režisér představení Stanislav Moša.

Zesnulého Jakuba Zedníčka, který má v Titanicu významnou roli Wallace Hartleye, lodního kapelníka s několika tanečními i pěveckými sóly, nahradil v Německu Bohumil Vitula. Nadšené publikum, které poděkovalo účinkujícím vestoje, nemělo o tragédii, která se dotkla celého souboru ani tušení. Neštěstí však prožívali i další účinkující z mezinárodního obsazení. Muzikál v tomto provedení je totiž v mezinárodním obsazení a tančí a zpívají zde herci z Itálie, Německa, Švýcarska a Rakouska. Zřejmě nejznámější z nich jsou na západ od našich hranic Rakušan s polskými kořeny Aris Sas či Švýcarka Evelina Suter, která je v německy mluvících zemích stejně populární, jako například Lucie Bílá u nás a považuje se za světoobčanku.

O náročnosti inscenace svědčí například skutečnost, že již zmíněný počet účinkujících provází téměř třicetičlenný orchestr pod vedením Dana Kalouska a herci při představení vystřídají zhruba 120 kostýmů.

Text a foto Marek Lukáš