Aktuality, Kultura

Příborské podzemí zahaleno tajemstvím (190. díl)

Jsme rádi, když dostaneme tip na zajímavé historické podzemí. Odborníci památkáři a kasteologové rozlišují staré podzemí na historicky hodnotná a nehodnotná a většinou nenavštíví žádné, aby se snad neušpinili, nebo historicky „nesekli“ pro často špatnou čitelnost slohu i použitého materiálu. Zvláště tam, kde docházelo k více přestavbám v různých obdobích. To se pak podzemí stává doslova rébusem pro ty, kteří chtějí vyčíst nějaké typické indicie a podzemí zařadit do konkrétnějšího období.

O to větší záhadou zůstává podzemí severomoravského města Příbor. Před lety naše skupina dokumentovala a zkoumala především zasedimentované kamenné štoly pod rozsáhlým objektem piaristické koleje.

Místní historické prameny uvádějí, že založení piaristické koleje a gymnázia zaznamenalo vzestup školství, hudby a studenti dokonce hráli divadelní představení. Zdejší podzemní chodby prý byly často používány pány profesory v kutnách, ale studenti sem měli přístup přísně zakázán. Ty časté návštěvy by mohly být diskutabilní, protože by bylo nutno chodit v předklonu s vykasanou sutanou a nelze vše zahalovat církevními tajnostmi a mystérii.

Základní účel štol byl jistě odvodňovací, ale jsou zde stále ještě zachovány tři vzdušné komíny a jedna ze stoupajících chodeb směřuje ke kostelu ve směru k městu. Je zničena stavbou silnice. Domníváme se, že to je zřejmě část chodeb obranných, protože vodu ze hřbitova, který je u kostela, by sem nesváděli.

Některé úseky chodeb podle techniky a materiálu vyzdění naznačují, že jsou starší než sám objekt piaristické koleje. Ten pak nejspíše pro lepší odvodnění využil přiléhajících, již existujících chodeb, zděných lomovým kamenem. Proto pak docházelo během staletí k takové míře zanesení splavovanými sedimenty, že se v zadních partiích dnes lze pohybovat prakticky jen „po čtyřech“. Naplaveniny dosahují tloušťky téměř metr, a tak nezbývá, než se tísnit pod klenbou v jakémsi podřepu, nebo rovnou po kolenou, jenomže za chvíli vás bolí kolena z přelézání větších kamenů. Po fyzicky velmi náročném průzkumu a dokumentaci, kdy musíte dávat pozor na polorozpadené klenby i na stativ a dražší fotografickou techniku před nárazy, blátem a kapající vodou, vždy pak následují dny a týdny nekonečného prohlížení záběrů a dodatečné objevování detailů. A také pátrání v archivech a dohledávání všech souvislostí.

První záznam o Příboru je z poloviny 13. století. Podzemí jistě posloužilo i ve válečných událostech. Byla zde voda a možnost rychlé spásy útěkem. Příbor byl vypálen třikrát. Při Valašském povstání a Dány a Švédy pak v třicetileté válce. Podzemí v takových vypjatých situacích doslova zachraňuje životy a místa, kam by běžného člověka nenapadlo „strčit nos“, se záhy stanou těmi nejdůležitějšími pro ochranu nebo pomoc lidem. Proto je škoda, že se význam většiny podzemí stále spíše přehlíží..

Více také na www.starechodby.cz

Text a foto Kamil Pokorný