Aktuality, Hudba

Co znamená vésti koně aneb Plastici a Filharmonie Brno v souladu

Spojení tak odlišných hudebních sdružení jako jsou The Plastic People Of The Universe a Filharmonie Brno je pro nezasvěcené možná nepochopitelným spojením, ovšem hudba vzniká proto, aby překvapovala, provokovala a přinášela nové neotřelé podněty. Proto dochází tu a tam k netypickým a možná nestandardním spojením.

Národ je dosud rozdělen na dvě poloviny – ta první, mnohdy aniž by se s hudbou a osudy skupiny The Plastic People Of The Universe blíže seznámila, je dosud ovlivněna negativními kritikami komunistických ideologů, zaťatých hudebních kritiků a muzikologů. Že je to hudba primitivní, nevyzrálá, vulgární a sprostá, protože členové kapely byli opilci, nosili dlouhé vlasy a odmítali se přizpůsobit kulturním principům, diktovaným komunistických režimem. Ten svými direktivními a represivními přístupy kapelu vehnal do domácího undergroundu. Když se skupina společně s dalšími představiteli českého undergroundu Ivanem Martinem Jirousem (Magorem) a Pavlem Zajíčkem ocitla před soudním procesem jako výtržnická společnost, bylo této kategorii lidí jasno, že „provokatéři, sprosťáci a nýmandi“ patří do vězení.

Druhá polovina národa The Plastic People Of The Universe vnímala a dodnes vnímá jako umělecké společenství, které se rozhodlo jít nezávislým směrem, bez oficiálního uznání a respektu a vytvářet hudební témata, postavená nejenom na vlastních principech, ale mnohdy i na textech renomovaných básníků i zneuznaných intelektuálů a brání ji proti hloupým předsudkům a nekvalifikovaným atakům veřejnosti. Nutno dodat, že kapela vznikla na sklonku roku 1968 a působila do jara 1976, kdy Státní bezpečnost ukončila její další činnost. Až do jara 1988 skupina realizovala pět důkladně utajovaných koncertů a potom se rozešla. Na scénu se vrátili pod názvem The Plastic Of The Universe až v roce 1997 a na hudební scéně působí po personálních proměnách dodnes. Je třeba informovat, že tato hudební skupina se stala v zahraničí nejznámější naší domácí skupinou.

Brněnský label Indies – Happy Trails Records vydal ve formátu digipacku CD Co znamená vésti koně, který byl natočen za spolupráce Filharmonie Brno. 10 kompozic pocházejících z autorské dílny legendárního zesnulého člena The Plastic People Of The Universe Milana „Mejly“ Hlavsy a skladatele Michala Nejtka s texty dalšího člena skupiny Vratislava Brabence má možnost posluchač nyní vychutnat ve vynikajícím zvuku a mocném soundu, realizovaném v živém provedení osudového dne 17. listopadu (2015) v brněnském SONO Centru.

Skupina The Plastic People Of The Universe se zde etabluje v sestavě Vratislav Brabenec (altsaxofon, hlas, sbor), Josef Janíček (klávesy, sólový hlas, sbor), Eva Turnová (baskytara, sólový hlas, sbor), Jaroslav Kvasnička (bicí nástroje, sólový hlas, sbor). Jako hosté Michal Nejtek (klávesy, theremin), sólový hlas, sbor), Josef Klíč (violoncello, sbor). Filharmonii Brno dirigoval Pavel Šnajdr. Zdaleka se nejedná o undergroundové pojetí rocku ve spojení se symfoniky, ale v mnoha okamžicích stojíme na pokraji artificiálního hudebního pojetí. Nechybějí zde mocné bicí nástroje v nejrůznějších pojednáních tympánů, gongů, činelů a co posluchače uhrane, jsou velké dynamické rozdíly v emocionálních obrazech této nezařaditelné hudby. Několikrát mě při poslechu napadlo, jaký názor na opus Co znamená vésti koně v tomto pojednání by zaujali takoví skladatelé jako Igor Fjodorovič Stravinskij, Olivier Messiaen, Pierre Boulez, Edgar Varèse, nebo i Frank Zappa. Texty Vratislava Brabence vycházejí z biblického prostředí, mají v sobě spoustu emocionality, ale i duchovní filosofie a konkrétních obrazů života. Posluchač ucítí vibrace a možná nepochopí všechna poselství a vyznání, ale je zasažen vibracemi, což je podstatné. Všichni účastníci projektu bezesporu prožívali mimořádné emoční vzepětí ducha, které se line jako jasná záře nad kompaktním hudebním dílem. Do tématu je jako přídavek vložena skladba Samson od Pavla Zajíčka a jako druhý nosič DVD, jako obrazový záznam z koncertu, doplněný zajímavým bonusem, vracejícím osudy kapely do totalitních poměrů, kdy kapela dokázala navzdory bdělosti StB realizovat za konspiračních podmínek tajné vystoupení. Pochválit je třeba i velmi pečlivě vypravený booklet, který mapuje nejenom historii kapely, ale názorně uvádí vyčerpávajícím způsobem zasvěceného i méně zasvěceného posluchače do tématu. V bookletu mi chybějí profily Pepy Janíčka, Evy Turnové a Jaroslava Kvasničky, dalších současných členů kapely a také vysvětlení, proč došlo uvnitř kapely k rozkolu a odchodu violisty Jiřího Kabeše, kytaristy Joe Karafiáta a bubeníka Jana Brabce.

Opus The Plastic People Of The UniverseCo znamená vésti koně je zdařilým projektem, který získal ve spojení s Filharmonií Brno nový kvalitativní rozměr a lze ho doporučit k poslechu, i když mainstreamového posluchače s předsudky dílo pravděpodobně nezasáhne, přesto ho vítám jako velmi zajímavý počin, který má svoje neoddiskutovatelné místo na slunci.

Petr Gratias