Aktuality, Zprávy

Zájemci o umělé oplodnění chtějí často děti na míru

Na reprodukční kliniky a jejich laboratoře se obrací s nadějí stále více bezdětných párů.

Lékaři reprodukčních klinik stojí před neřešitelným problémem – počet neplodných, kteří potřebují cizí vajíčka – oocyty, roste. Ochotné dárkyně však nestačí tuto poptávku pokrývat. Reprodukční kliniky tak prakticky neustále hledají „kvalitní“ dárkyně vajíček. Zájemkyně o ně jsou totiž vybíravé.

„Logicky to vyplývá ze situace, kdy se za posledních 10 let zvýšil průměrný věk žen, které k nám chodí s potížemi s početím. Přicházejí kolem 36. roku – tedy o pět let později, než tomu bylo v nedávné minulosti. Ubývá nám manévrovacího prostoru, a když se ani s naší pomocí další dva roky nedaří, musíme často přikročit k vajíčku darovanému,” říká vedoucí lékař brněnské kliniky Reprofit Pavel Otevřel.

Darovaných vajíček však není na klinice nekonečné množství. Jejich dárkyně procházejí přísným sítem požadavků. Kromě věku (18–32 let), musejí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou, BMI (index tělesné hmotnosti) pod 28, nesmějí být závislé na drogách, alkoholu a cigaretách a musejí být psychicky zdravé. Před zařazením do registru dárkyň absolvují vyšetření na infekční přenosné choroby a poté ještě endokrinologické a genetické testy.

„Víme jistě, že dárkyně, které projdou, jsou opravdu zdravé,“ ujišťuje brněnská specialistka péče o dárkyně Petra Michalčáková. „Počet darování není přesně stanoven, v různých státech existují rozdílná doporučení. U nás doporučujeme darovat vajíčka maximálně čtyřikrát. Vzhledem k rostoucímu počtu neplodných párů a stárnoucí populaci, nebudeme mít dárkyň nikdy dost – a to stejné se dá říci i o dárcích.“

Za dárcovství ženy odměnu nedostávají – kliniky jim ale vyplácejí kompenzaci za vynaložené náklady až do výše 25 000 korun. Podle Petry Michalčákové nejsou peníze hlavní motivací, zásadní roli hraje ochota pomoci méně šťastným. „Sama jsem dárkyní. O možnosti darovat jsem se dozvěděla od dvou kamarádek. Vysvětlily mi, jak celé dárcovství probíhá, a také že jejich odběry byly naprosto bezproblémové. Jelikož jsem se brzy stala sama dvojnásobnou maminkou, tak jsem se rozhodla pomoci k mateřství i jiné ženě. Darovala jsem třikrát a rozhodně nelituji, dopomoci k novému životu je skvělý pocit,“ svěřuje se Michalčáková.

Požadavky na dárkyně jsou náročné. „Peníze motivují sociálně nižší vrstvy, po těch ale zase není poptávka. Budoucí rodiče jsou velmi nároční a přestože si nesmějí vybrat konkrétní dárkyni, mají požadavky na její vzdělání. Vzdělané ženy ale vnímají dárcovství v širším kontextu, řeší, zda darování nebude mít dopad na jejich zdraví, či je příliš časově neomezí,“ vysvětluje doktor Otevřel. Podle něj používají lékaři pouze mírnou a bezpečnou formu stimulace, tak aby od jedné dárkyně získali optimálně deset vajíček.

Přestože jsou darovaná vajíčka drahocennou komoditou, neplodné páry si často kladou řadu požadavků, například na barvu očí a vlasů, či vzdělání dárkyně. „Snažíme se vyhovět po stránce fyziologické, sladit krevní skupinu, zavedli jsme genetickou kompatibilitu dárce a příjemce, což povede ke snížení rizika narození dítěte se vzácně se vyskytujícími onemocněními,“ vysvětluje lékař.

Neplodné páry občas přijdou s požadavkem na blonďaté modrooké dítě, přestože otec je „italský typ“. „Je jasné, že i kdybychom mu vyhověli, jeho dominantní geny vše přebijí a modrooké blonďaté dítě se jim určitě nenarodí,“ dodává Pavel Otevřel.

Dárkyněmi jsou většinou studentky, matky na mateřské dovolené a mladé pracující ženy. Dodnes v České republice darovalo vajíčka 15 000 žen.

Text a foto Marek Lukáš