Zprávy

Za brutální vraždu matky a bratra dostal houslista a primáš 20 let

Marek Čáp u soudu, který ho poslal do vězení na 20 let.

Primáš několika souborů. Nadějný komponista, výborný houslista. V symfonickém orchestru Masarykovy univerzity už dokonce ve svých pětadvaceti hrál první housle. Výborný kamarád, nekonfliktní člověk. A také dvojnásobný vrah, který svoji matku a posléze i svého mentálně postiženého bratra zavraždil tak brutálním způsobem, že při popisu tohoto jednání bylo v soudní síni Krajského soudu v Brně ticho jako v hrobě. I zkušení soudci se nad touto brutalitou pozastavovali a označovali ji jako nevídanou či mimořádnou. Za promyšlené, téměř až bestiální jednání hrozilo Marku Čápovi 15–20 a v horším případe dokonce až 30 let vězení.

Za to, že soud nepřikročil k trestu ještě vyššímu než dvacet let, může houslista a sběratel starých notových záznamů vděčit právě svým muzikantským kamarádům. Vyloženě kladné posudky z kapel a souborů, ve kterých působil a které o vrahovi hovořily jen v superlativech, nakonec způsobily, že soud netrestal v nejvyšší možné zákonné hranici.

Byť v obžalobě státního zástupce Jiřího Moravy, který navrhoval trest dvacet let, i ve zdůvodnění rozsudku předsedou senátu Milošem Zámečníkem jednoznačně zaznívalo, že by bez těchto posudků byl trest ještě vyšší.

„Byly to právě kladné reference, které sehrály roli jako jedna z nejdůležitějších polehčujících okolností. Dalšími byly jistě i bezúhonnost a také úplné doznání, i když v tomto případě si myslím, že bylo vzhledem k inteligenci pachatele již zcela účelové,“ domnívá se státní zástupce. Jak u soudu zaznělo, při činu došlo k nepředvídané události, která vlastně odhalila pachatelovy lži, a poté již bylo vrahovi zřejmé, že spravedlnosti neunikne. Čáp si totiž vraždu matky v Brně, kde žil, plánoval několik týdnů předem. Údajně proto, že matka byla psychopat a nesnesitelný despota. Ve své obhajobě uvedl, že se jí bál, protože ho tyranizovala a navíc i často bila jeho postiženého bratra Michala, o kterého se v jihlavské domácnosti starala. Marek se snažil při plánování matkovraždy myslet na všechno. Pořídil si dvoje latexové rukavice – to kdyby se jedna při útoku nožem protrhla (což se také stalo), opatřil si i náhradní ošacení kvůli potřísnění krví. V brněnském bytě nechal svůj mobil, aby nebylo možné prokázat sledováním jeho signálu, že byl v době vraždy v Jihlavě. K vykonání činu nejel do Jihlavy – kvůli kamerám – po dálnici, ale po okresních cestách. Měl však smůlu. Byl zastaven policejní hlídkou. Nesvítilo mu světlo. „Když pak tvrdil, že mrtvé našel v domě matky v Jihlavě při běžné návštěvě po několikadenním pobytu v Brně a vyšetřovatelé ho právě kvůli zaznamenanému přestupku v době činu usvědčili ze lži, vzápětí se přiznal a začal s policií v plné míře spolupracovat,“ zaznělo v obžalobě.

Soud ani neuvěřil tomu, že vraždu neplánoval ze zištných důvodů. Pokud by se mu čin nepodařilo prokázat, stal by se dědicem majetku, především nemovitostí za víc jak pět milionů. Co však skutečně zřejmě neplánoval, to byla vražda bratra. Postižený mladík se však k jeho vlastní smůle během toho, co Marek zabíjel jejich společnou matku, probudil. Vrah své matce zasadil nejméně 26 bodných a řezných ran s takovou brutalitou, že jí dokonce přesekl žebra. „Vraždil tedy způsobem, který je naprosto nevídaný,“ poznamenal předseda senátu. Po vraždě mámy pak uchlácholil bratra Michala, počkal, až znovu usne, a pak mu zhruba po hodině přemýšlení nožem se 24 cm dlouhou čepelí podřízl hrdlo. „Bylo to provedeno takovým způsobem, že mu s nadsázkou oddělil hlavu od těla. Nůž se zastavil až o krční obratle,“ popsal zástupce i soudce s tím, že napadený umíral ještě několik desítek vteřin, a podle stop na rukou si dokonce chtěl ještě nůž z rány vytáhnout. „Domnívám se, že vražda bratra, o kterém obžalovaný tvrdil, že ho vždy miloval, byla jen chladnokrevným odstraněním svědka jeho jihlavské přítomnosti,“ doplnil Morava.

Marek Čáp svůj bratrovražedný útok obhajoval „zkrácením utrpení“ postiženého. Podle obžaloby byl navíc vrah již zkušený lhář. Dlouhou dobu totiž nechával matku, otce i další lidi v Jihlavě při tom, že v Brně úspěšně stále studuje medicínu, ze které však odešel po třetím semestru, nicméně otec mu na domnělá studia po celou dobu několik let platil. A právě v roce 2016, kdy k vraždě došlo, pokud by skutečně studoval, už měl vrah i promovat.

S pláčem v hlase žádal soud o spravedlivý trest, ale zároveň si přál, aby to byl trest mírnější, tedy jen s dozorem. To chtěl i jeho obhájce, který navrhoval 15–16 let s volnějším režimem, aby mohl „dál rozvíjet své hudební nadání“. K výši trestu se Čáp nevyjádřil.

Text a foto Marek Lukáš