Z titulní strany

LUBOŠ XAVER VESELÝ – Druhou stranou samoty je svoboda

Luboš Xaver Veselým – moderátor, novinář, autor několika knih – dětství a mládí prožil v Brně a v okolí Brna. Řadu let žije v Praze, působí na rádiu Frekvence 1, stále se věnuje psaní knih a před pár měsíci založil internetovou televizi XTV.

Považujete se už za Pražáka, nebo stále cítíte své moravské kořeny?
Obojí. Už několik let si říkám, že jsem doma v Praze, ale do Brna a také k nám do Tišnova se rád a často vracím. Praha je dnes metropole se vším všudy, zatímco kdekoli na Moravě cítím ještě stále větší pohodu a klid. Popravdě žije-li člověk pár let v jiném městě, přirozeně ztrácí vazby. Bohužel pozoruji, že se zužuje i okruh lidí, za kterými se člověk vrací. Ne, že by končilo přátelství nebo kamarádství, ale tu tam prostě někdo zemře. S tím se těžko srovnávám.

Vy nevnímáte Brno jako metropoli?
Ale asi ano. Jenže zkuste si porovnat třeba New York a Brno a New York a Prahu. Stověžatá dnes patří mezi světová velkoměsta. S tím, doufám, souhlasíte? Ale nedávno jsem byl na pár hodin v Salt Lake City a říkal jsem kolegům, že mi to město příjde jako Brno Ameriky. Sice nevím proč, ale nějak mi to tam tak přišlo.

Umíte si představit, že byste se vrátil do Brna a žil v Brně?
Na toto se mě každou chvíli někdo ptá. Nevím. Netuším, co bude dnes odpoledne, natož co bude za rok. Spíš bych asi žil v Tišnově. Jenže teď je to jinak. Pokud pominu práci a dnes již drtivou většinu přátel, neumím si ten návrat v reálu představit. Bydlím v Praze na Smíchově, vlastně pár metrů od Vltavy, téměř na začátku Palackého mostu. Ráno jedu do práce přes most a dívám se na Vyšehrad, odpoledne v opačném směru na Hradčany, na Petřín, na Národní divadlo … a to bych zatím nevyměnil, ať Brno promine …

Podle vašeho facebooku hodně cestujete. To je snaha poznávat, nebo odpočinek?
Jsem katastrofální cestovatel. Obdivuji lidi, kteří si udělají plán a postupně poznávají svět. Jsem v tomto nenapravitelný. Poznal jsem kdysi Krétu, byl jsem tam mnohokrát a nikdy mě nenapadlo jet na Mikonos, na Samos nebo na Lefkádu. Možná tady platí: „Pouze špatný trenér mění vítěznou sestavu.“ Byl jsem šestnáctkrát v Americe a pořád na tom samém místě. Je to hloupost, vím o tom. Pořád znovu jezdím do Las Vegas a ostatní města jako New York, Los Angeles, Atlantu nebo Salt Lake City poznám jen shodou okolností, když tam čekáme na letadlo a máme pár hodin času. A to by mě například Nashwille nebo New Orleans zajímaly mimořádně.

Myslela jsem, že do Las Vegas jste jezdil kvůli knížce. Omyl?
Ne, ne. Knížka Moje Las Vegas vznikla jako vedlejší produkt našich cest. Vždycky jsem si dělal poznámky o zajímavých věcech do telefonu a v jisté chvíli jsem z toho začal připravovat podklady pro webovou stránku. Že z toho nakonec vznikne kniha, byl nápad mého pana nakladatele. Nedalo se předpokládat, že by si moje vyprávění o Las Vegas někdo koupil, ale nakonec se knížka prodává, a to i v podobě audioknihy na www.audioteka.cz.

Co dělá člověk pošestnácté v Las Vegas?
To vám neumím vysvětlit. Asi je v tom dotek jiného světa. Všechno je jiné. Celé to město je od prapůvodu postaveno tak, aby úplně všechno sloužilo k zábavě a ta aby sloužila hazardu. V Las Vegas platí jiná pravidla. Těch příkladů by byly stovky. Jednou mi říkal Ringo Čech, který v Las Vegas žil, že pokud kdysi měl každý právo na práci, tak by nejraději zavedl zákon, aby měl každý právo alespoň jednou vidět Las Vegas. Hodně mu v tomto rozumím.

Jak moc vás tam láká hazard?
V tom to opravdu není. Hrát o peníze už můžete kdekoli v ČR nebo na internetu, ale když už tam jste, je třeba aspoň symbolicky si zahrát. Patří to k tomu městu.

Více než deset let moderujete na Frekvenci 1 a před pár měsíci jste si založil vlastní internetovou televizi. Proč?
Na Frekvenci 1 budu v září šestnáctý rok, a pokud to půjde, bude to pro mne vždycky důležitější než cokoli jiného. XTV je zájmově-umělecká činnost a projekt, který vznikl z ryzího nadšení. Nikdy z toho nebude byznysový zázrak. Navíc XTV není tak úplně moje a mám tak jistý podíl na řízení a na dramaturgii. Docela dobře se může stát, že se XTV chytne natolik, že už mě nebude potřebovat a já zůstanu na krku Frekvenci 1.

 Domníváte se, že v záplavě všeho, co nabízí internet, můžete prosadit televizní kanál?
On to není tak úplně televizní kanál. Vlastně točíme videa, která dnes může umístit na internet kdokoli, a vlastně k tomu nepotřebuje ani žádnou speciální techniku. Stačí mobilní telefon. Věřím v to, že i v té záplavě všeho si dobrý obsah na internetu najde své uživatele. Virtuální prostředí je v mnoha ohledech nepředvídatelné, ale doufám, že projekty typu XTV si najdou svoje místo.

Říkáte, že internet je nepředvídatelné prostředí. Jak tomu máme rozumět?
Mluvil jsem v posledních měsících s řadou odborníků na internet a internetový marketing, ale povětšinou všechna pravidla a poučky selhávají. Například v tom, která videa XTV jsou nejsledovanější. 

Na Frekvenci 1 pravidelně moderujete rozhovory s prezidentem Milošem Zemanem. Co si o něm myslíte?
Je to těžké. Já nejsem ten, který by ho měl hodnotit. Jen si neumím v této chvíli představit, že by byl prezidentem ČR někdo jiný. Jistě je řada věcí, které lze Zemanovi vyčíst, ale v principu si myslím, že je dobrý prezident. Jak jsem ho tak při jednotlivých vysíláních poznal – je to vtipný člověk, pohotový rétor. Je člověkem, který se nebojí pojmenovávat věci, a to považuji za velmi cenné. Bohužel je to člověk, který si umí vytvořit řadu nepřátel.

Co soudíte o prezidentově zdravotním stavu?
Tak to už vůbec netuším, co na to říct. Klasik říká: „Nevěřte novinám, mohli byste umřít na tiskovou chybu.“ Já se s prezidentem osobně vidím tak jednou za tři měsíce a nic mimořádného nepozoruji. To, že se mu těžko chodí, je pravda, ale to už trvá nějakou dobu, ale Roosevelt vyhrál na vozíku válku. Hlava mu slouží mimořádně.

Vyčetli vám někteří kolegové, že jste se takto nechal spojit s prezidentem, kterého tolik lidí nemusí?
Ani ne. Prezidenta volíme my všichni a výsledek té volby neukazuje moc na to, že ho „tolik lidí nemusí“. Svoji podporu veřejnosti má. Nijak mi ani nevadí kritické články nebo reportáže, ale neberu moc vážně těch několik jedinců, kteří jsou útokem na Miloše Zemana doslova posedlí. Existují publicisté, kteří už píší jen o Zemanovi, respektive proti Zemanovi a nic jiného. Tak to je až úchylné, ale paradoxně mu tím dělají službu. Když se do někoho kope až moc, začne to konzumentům médií vadit a otáčí se to v jeho prospěch. Mírně to bylo znát na případu Davida Ratha a velmi zřetelné je to v posledních týdnech u Andreje Babiše. Dokonce si myslím, že Bohuslav Sobotka svou urputnou snahou zničit Babiše vyhrál Babišovi volby. Tak to chodí.

V minulosti jste napsal dvě knihy z prostředí zločinu. Tady už žádnou inspiraci nehledáte?

Zajisté máte na mysli knížky DoživotíJak se vraždí v Čechách. Rád bych se k tomuto tématu v brzké době vrátil. Nosím v hlavě nosný námět a pan nakladatel je z něho nadšený. Pravidelně mi volá, kdy už to bude. Je to takový můj plán na 2018. Prozradím pouze pracovní název knihy – Jak se plave na druhý břeh.

Na kterou ze svých knih jste nejvíc pyšný?
Největší úspěch na trhu mělo DoživotíPolitické kauzy. Jak se těží miliardy – tedy příběh podivné privatizace Mostecké uhelné byla moje nejpracnější knížka. Moje Las Vegas je srdeční záležitost, tedy je to těžké. Každý ten titul má něco svého, za každým bylo poměrně hodně práce. Teď se snažím napsat pokračování Las Vegas, ale jsem limitován časem. Frekvence 1 a XTV mají přednost.

Některé vaše knihy vyšly také ve verzi audioknih. Jak si vedou na trhu?
To už je právě ten přechod do virtuálního prostředí. Pořád se zvětšuje okruh lidí, pro které je načtená kniha ve zvukové podobě přijatelnější než klasická knížka. Já sám poslouchám audioknihy poměrně často a mám jich v telefonu a v iPadu několik stovek. Nevím, jak ostatní autoři, ale ty moje si vedou obstojně, tedy prodeje ve stovkách (v případě DoživotíLas Vegas) v tisících. Tady hodně záleží na tom, kdo audioknihu čte. Moje Las Vegas čte brněnský herec Petr Štěpán a Politické kauzy Václav Knop. Oba pánové skvěle.

Česká televize o vás natočila 13. komnatu, kde jste si naříkal na samotu. Už se něco v tomto změnilo?
Já jsem si tam nenaříkal. Pouze jsem konstatoval. Musím připustit, že se mám celkem dobře, tak aspoň ta samota je něco, co zůstavá nade mnou viset. Věřte mi, je to tak: Naposled jsem se cítil sám, když jsme natáčeli 13. komnatu. Bylo to také jakési moje váhavé a bilanční období. Teď mám tolik práce a starostí, že na samotu není čas. Pravda, ten ohlas, jaký přinesla komnata, mě až zarazil. Nakonec jsem musel uznat, že druhá strana té mince je svoboda a ta je sladká.

V tom pořadu také promluvil Jan Saudek a vypadalo to, že je vám hodně blízký. Čím pro vás je?
Ano. Jan je jeden z nejbližších lidí. Jeden z těch, za které jsem životu vděčný. Je to mnohovrstevnatý člověk a čistá duše. Někdy je složité mu rozumět, ale tak to u geniálních lidí chodí. Je křehký a zranitelný … ale má mne.

Jaký máte plán na nadcházející léto?
Žádný. Budu jenom pracovat. Mám v pracovně i ve studiu klimatizaci, tak snad nějak vydržím. Možná se utrhnu na pár dní do Brna a Tišnova, ale vypadá to, že letošní prázdniny budou ve znamení www.xtv.cz. Začátkem října odletím do Ameriky, kromě Las Vegas se ještě zastavím v Denveru. Vrátím se a začnu se připravovat na Vánoce. Začátkem roku budu pár dní na ostrově Roatán a v březnu přivezu do Vegas knihu Las Vegas 2.

A čeho se nejvíc obáváte?
Podařilo se mi shodit skoro 40 kg, a pomalu se to dostává zpátky. Mrzí mě to. Začínám zase bojovat. Mám také strach o zdraví blízkých, bojím se, že dojdou nápady. Doufám, že to vydrží co nejdéle, tak jak je to teď. Mám teď kolem sebe výborný pracovní tým – Andreu, Jakuba, Bohdana, Jakuba 2, Vítka, Filipa, Radka …

Po čem vám bývá smutno?
Výhradně po lidech. Pravda, někdy po Las Vegas, někdy po muzice, a taky Crème brûlée v Mirage, po Ossobuco ve Wynn, po indiánských klobásách v Treasure Island …

Redakčně zpracovala: Milena Hurajová, Foto: Jakub Černý, jef Kratochvíl, archiv L. X. V.