Hudba

BIGBÍTOVÁ SKUPINA THE STARS Z MORAVSKÝCH BRÁNIC (1. díl)

Mimořádně slavný bigbít svého regionu skupina The Stars „spatřila“ světlo světa v Moravských Bránicích ve druhé polovině roku 1964. Moravské Bránice jsou vinařská obec přibližně o tisíci obyvatel, situovaná v Bobravské vrchovině, asi pěta­dvacet kilometrů jihozápadně od středu Brna a šest kilometrů od Ivančic. V tom čase všechna místní mládež navštěvovala první stupeň povinné základní školní docházky ve své domovině a druhý v sousedních Dolních Kounicích.

Vzniku bigbítové skupiny předcházela v letech 1958 až 1962 kytarová seskupení mladíků, sotva základní škole odrostlých, kteří se scházeli v klubovně místního požárního, dnes hasičského, sboru. Tehdy byli nadšeni tvorbou pražského divadla Semafor a americkým rokenrolovým zpěvákem Elvisem Presleym (*1935–1977). V létě se scházeli na nedalekém ivančickém rekreačním středisku u řeky Jihlavy, na takzvaném Skřipáku. Zpívali a hráli na kytary pro své potěšení, ale také především pro zájem děvčat. Byl mezi nimi Miroslav Koblížek (*1944) z Moravských Bránic a Bedřich Něnička (*1943) s Antonínem Novotným z Ivančic (asi*1943). Oba dva posledně jmenovaní byli v té době členy ivančické dixielandové skupiny kapelníka Glocknera. Od Novotného Koblížek získal svoji první kytaru, kterou byla zánovní „gipsonka“.

Bezprostřední předvoj bigbítové skupiny potom vznikl na brněnské Střední průmyslové škole strojní v ulici Sokolská již v osmapadesátém roce. Tehdy tam zahájil studia příští přirozený lídr moravskobránického bigbítu, již jmenovaný Miroslav Koblížek z tehdejší ulice Rudé armády, blízko restaurace U Kališů.

S Koblížkem navštěvoval od čtvrtého ročníku stejnou třídu spolužák Luděk Švábenský (*1944–2003), v budoucnu náš významný jazzový klavírista a člen různých orchestrů. V jazzové oblasti nás prezentoval doma i v zahraničí. Byl také například součástí doprovodné skupiny Strýci pražské zpěvačky Heleny Vondráčkové (*1947), pro kterou zkomponoval nejednu písničku.

Spolu s Koblížkem třídu na „průmce“ navštěvoval také klarinetista a saxofonista Hynek Sobotka, který později hrával v různých brněnských kapelách a vzdálený, se stejným příjmením, potomek slavného skladatele českého původu, v Americe žijícího Rudolfa Frimla (*1879–1972). Spolužák, na jehož křestní jméno si již Koblížek nemůže vzpomenout, byl všestranný hudebník, hrající především na klavír a trubku.

Po maturitě Koblížek, v rámci takzvaného nultého ročníku vysoké školy, pobyl na praxi v brněnské Zbrojovce. Na podzim roku 1964, v období počátku bigbítové euforie u nás, tedy před přelomem poloviny šedesátých let, již rok navštěvoval Vojenskou technickou akademii Antonína Zápotockého (VTAAZ) v Brně, obor strojní inženýrství v letecké výrobě. Setkal se tam se stejně starým a z různých důvodů o dva ročníky výše studujícím skladatelem, zpěvákem a kytaristou Petrem Ulrychem (*1944), lídrem bigbítové skupiny Vulkán. Na akademii mimo kromě Vulkánu vznikla bigbítová skupina Omega, jejímž členem Koblížek krátce byl.

Jednou pozdě odpoledne při příjezdu vlakem z Brna do rodných Moravských Bránic zaslechl ze sálku hospody Na nádraží, kde v té době byl hostinským pan Wágner, zvuk elektrické kytary. Neodolal, a jak tak byl ve vojenské uniformě, vstoupil. Jako vysokoškolský student Vojenské akademie navštěvoval pravidelná vojenská jednodenní cvičení, která mu mimo krátkodobý takzvaný přijímač nahrazovala základní vojenskou službu. V sále spatřil své místní mladší kamarády, kteří si na obyčejnou kytaru „španělku“ připevnili elektromagnetický snímač zvuku české výroby model Forte. Koncové „banánky“ propojovacího káblu snímače zapojili do gramofonového vstupu tehdejší vymoženosti, erární hudební skříně. Jednalo se o radiopřijímač značky Tesla model Opera na tenkých nožičkách, velký jak peřiňák. Koblížek okamžitě propadl v nadšení a prohlásil, že založí bigbítovou skupinu. U ostatních se návrh setkal se vstřícným souhlasem.

Z přítomných to byl kamarád Petr Král (*1946) z ulice Na Potoku. Právě maturitou ukončil ivančickou střední všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ) a byl přijal ke studiu na VUT Fakultu strojní, rovněž v Brně. Brzy také oblékl na jeden den v měsíci, jako vysokoškolák, vojenský kabát a účastnil se takzvané přípravy základních důstojnických funkcí, aby po ukončení studií mohl pobýt v kasárnách místo dvou let jen jeden rok. A to v určitém prominentním postavení vůči „obyčejným záklaďákům“.

Oba kamarádi měli bratry: Milana Koblížka (*1948) a Ivana Krále (*1949). Ivan Král v roce vzniku bigbítu započal studia na ivančické střední zemědělské technické škole. Milan Koblížek již rok navštěvoval rovněž SVVŠ v Ivančicích. Později také absolvoval brněnské VUT Fakultu strojní. U Králů byl ještě jeden sourozenec, v budoucnu rovněž člen moravsko – bránického bigbítu, tehdy přece jen ještě nedorostlý Jaroslav (*1957).

Čtveřici zakládající bigbítovou skupinu doplňoval další účastník sešlosti kytaristů v sále restaurace Na nádraží, druhým rokem studující střední průmyslovou školu elektrotechnickou v brněnské Kounicově ulici František Badin (*1948–2013). Bydlel s rodiči u moravskobránického vlakového nádraží. Při své specializaci na kytarové instrumentálky „ala šedous“, zvládal kytaru nejlépe z nich a ujal se tedy sólových partů. Brzy si pořídil bezlubovou kytaru Jolana Star s tělem ve dřevěném masivu. Byl to oblíbený model s kratší menzurou, pražci blíž u sebe, na kterou se dobře hrálo. Její pojmenování inspirovalo členy bigbítu, když se rozhodovali pro název kapely. Tím bylo s konečnou platností ustanoveno pojmenování The Stars.

Text: Jiří Donné, foto: archiv Jiřího Donné