Hudba

THE MADMEN Z BOSONOH (6. díl)

Zleva nahoře Pavel Honzák, Jan Korbička a Jaroslav Buček, dole je Ivo Pšikal. Bigbítová skupina z Bosonoh v roce 1968

BIGBÍTOVÝ MUMRAJ A NADŠENÍ Z BLŮEFEKTŮ 

Vpád cizích vojsk, do té doby spřátelených, v čele se sovětskou armádou jednadvacátého srpna v osmašedesátém roce zasadil rozhodný „šach mat“ naší rozehrané partii, o jak velký díl demokracie bude naše společnost bohatější.

Ještě se naši občané, včetně mladých hudebníků z bigbítu The Madmen, nestačili vzpamatovat a bylo tu září. A tak Rusi Nerusi začal kapelnický kurz, na který byl Buček přihlášen. Měl štěstí na lektory. Byli jimi Miloš Machek (*1923–1999), dirigent Orchestru studio Brno, a major Jaroslav Kubáček, dirigent Posádkové hudby Brno. Přesto, že měl Buček z kurzu obavy, tak jej mile překvapil přístup přednášejících. Protože Buček byl již v procesu k získání kapelnických zkoušek, tak Machek bigbítové skupině The Madmen domluvil vystoupení před kvalifikační komisí, které byl zároveň předsedou. Za půl roku měl Buček kapelnické potvrzení v kapse a navíc již jako bigbítová skupina měli osvědčení z přehrávek lidových hudebníků.

V pozdním podzimu stávajícího roku 1968 se Luděk Brůček (*1952) s kamarády v bigbítu v dobrém rozloučil. Měl nesnáze s dojížděním z rodných Radostic, především o sobotách a nedělích. V létě se dopravoval na malém motocyklu značky Jawa Pionýr. V zimním období to již bylo horší. Nad zbylými hudebníky visel otazník, kde sehnat náhradu. Korbička si provizorně sedl za bicí soupravu a už za ní zůstal. Ostatní totiž jen zírali, jak mu to šlo. Došlo i na Böhma, který byl nucen „zabalit Havrana“ a znovu vzít do rukou kytaru. Na provozování bigbítu byli zase pouze čtyři.

Zážitkem pro „Medmeny“ bylo vystoupení v královopolském Besedním domě 11.února 1969. Předvedl se tam nově vzniklý pražský bigbítový soubor, objev II. československého beatového festivalu, The Special Blue Effect (v budoucnu, kromě establishmentem násilně vnucených názvů, zkráceně Blue Effect). Mikrofon sólového zpěváka držel Vladimír Mišík (*1947), sólovou kytaru Radim Hladik (*1946–2016) z rozpadlých The Matadors, doprovodnou kytaru a zpěv měl na starosti Miloš Svoboda (*1947), baskytaru Jiří Kozel (*1949) s mohutnými chomáči kudrnatých vlasů a za bicími seděl nezapomenutelný Vladimír „Vlado“ Čech (*1949–1986). „Nářez“ jak se patří, a vrcholem v budoucnu nesmrtelná skladba Sluneční hrob.

Bigbíťáci z The Madmen díky Pšikalovi, který byl v učňovském středisku v kontaktu s již jmenovaným doprovodným kytaristou Janem Mrázkem z bigbítové skupiny ze Slatiny The Johny´s Archers (dříve Anitals), spolu vytvořili „výměnnou družbu“. Vzájemně hostovali na „domovských“ scénách. The Madmen U Vedrů ve Slatině a The Johny´s Archers ve složení sólový kytarista Jiří Petržela (*1950–2012), beglajt Jan Mrázek (*1951), baskytara Jaroslav Rozumek (*1950) a bicí Oldřich „Baffas“ Jochman (*1949) U Čoupků v Bosonohách. V tamní sokolovně se 19. března 1969 uskutečnilo bigbítové „trojklání“. Toho se účastnili kromě těchto zmíněných dvou bigbítových skupin snad i The Sagemen z Popůvek, nebo některá jiná. Paměť všech se ztrácí v mlze. Neměnným faktem ale zůstává, že bigbítová skupina z Popůvek v Bosonohách několikrát vystoupila. A to ve složení Zdeněk Kyvíř (*1951) sólový zpěv, Jaroslav Popelka (*1950) sólová kytara, Milan Cvrček (*1951) doprovodná kytara, Miroslav Lukas (*1951–1995) baskytara a Jaroslav Horáček (*1950) bicí. Bigbíti z The Madmen se svým novým vynikajícím bubeníkem a zakládajícím členem Korbičkou za zády se pustili do nacvičování stále náročnějšího hudebního repertoáru a začali jej obohacovat o nové přírůstky. Nazkoušeli například nabušenou skladbu Living Loving Maid od britských Led Zeppelin, kterou na zkoušku přinesl Böhm nahranou na jeho přenosném bateriovém magnetofonu značky Tesla Uran. Ale nepohrdli ani odlehčenou Honky Tonk Women od londýnských Rolling Stones. Od pražských The Special Blue Effect si vybrali Sun Is So Bright (Slunce je tak jasné) a Sluneční hrob. Také si vzali za svou, pro baskytaristy velmi náročnou, Last Woman od anglických The Yardbirds. Bučka bolely prsty, ale zvládal. Vrcholem potom byla velmi slušně interpretovaná skladba Jimi Hendrixe Purple Haze. Pšikal kytarové party bravurně zahrál za pomoci „kvákadla“, wah pedalu vlastní výroby. Tím se členové skupiny The Madmen začali vymaňovat z „nasládlé“ bigbítové komerce.

Jiří Donné